Hlíva plicní - sadba na zrnu - 1 litr

Takto připravená zrnitá sadba se používá přímo k naočkování předem připraveného substrátu (sláma, piliny, štěpka, pelety) nebo špalků dřeva z listnatých stromů vhodných pro konkrétní druh podhoubí. Hlíva buková, hlíva plicní, italská hlíva. Tak ji můžeme znát. Vhodně připravený slámový substrát běžně rychle kolonizuje.  U nás v přírodě plodí i v teplejších měsících. Nahrazuje nám tak období, kdy přestává plodit hlíva ústřičná. Při intenzivním pěstování v kontrolovaných podmínkách může plodit opakovaně celoročně. Podhoubí prorůstá při běžné pokojové teplotě 20-25°C, avšak plodnice tvoří při teplotě průměrně o trochu nižší kolem 15-25°C a při vlhkosti v mezích 80-90%.

• Nenáročná a vhodná pro začátečníky.

Hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius)

Hlíva buková, hlíva plicní, italská hlíva. Tak ji můžeme znát. Vhodně připravený slámový substrát běžně rychle kolonizuje do dvou týdnů. Piliny a štěpku o něco déle a dřevo ve špalcích či kulatinách měsíce.  U nás v přírodě plodí i v teplejších měsících. Nahrazuje nám tak období, kdy přestává plodit hlíva ústřičná. Při intenzivním pěstování v kontrolovaných podmínkách může plodit opakovaně celoročně. Podhoubí prorůstá při běžné pokojové teplotě 20-25°C, avšak plodnice tvoří při teplotě průměrně o trochu nižší kolem 15-25°C a při vlhkosti v mezích 80-90%.

• Nenáročná a vhodná pro začátečníky.

Podmínky pro pěstování hlívy plicní:

• Teplota:
• Inkubace mycelia: 20-25 °C
• Plození: 15-25 °C (optimálně 20-22 °C)
• V přírodě nám plodí od pozdního jara do podzimu, nejčastěji od května do října.
• Hlavní období plodnosti je v letních měsících, zejména v červenci a srpnu.
• V mírných zimách se může vyskytnout i v listopadu.
•  
• Vlhkost:
• Inkubace mycelia: 80-90 %
• Plodnost: 85-95 %
• Substrát:
• Sláma
• Piliny, štěpka
• Listnaté dřevo (špalky, klády)
• Kokosové vlákno
• Větrání:
• Dostatečné větrání je nezbytné pro růst a vývoj plodnic.
• Světlo:
• Pro tvorbu plodnic je potřeba rozptýlené světlo.

Výskyt v ČR:

• Hlíva plicní roste volně v přírodě v České republice, i když není tak hojná jako hlíva ústřičná.
• Najdeme ji především v listnatých a smíšených lesích, často na odumřelém dřevě listnatých stromů, jako jsou buky, habry nebo topoly.
• Roste v trsech, podobně jako hlíva ústřičná.

Původ a rozšíření:

• Hlíva plicní má široké rozšíření po celém světě, včetně Evropy, Asie a Severní Ameriky.
• Původně byla popsána z tropických oblastí, ale adaptovala se na různé klimatické podmínky.

Zajímavosti a benefity:

• Hlíva plicní je ceněna pro své nutriční hodnoty. Obsahuje vitamíny skupiny B, minerály a vlákninu.
• Podobně jako jiné hlívy, i hlíva plicní obsahuje látky s potenciálními zdravotními benefity, jako jsou betaglukany, které mohou podporovat imunitní systém.
• V kuchyni se používá podobně jako hlíva ústřičná, má jemnou chuť a je vhodná pro teplou kuchyni do různých pokrmů i na sušení.

Rozdíly oproti hlívě ústřičné:

• Hlíva plicní obvykle vytváří menší plodnice než hlíva ústřičná.
• Její klobouky bývají světlejší, často s krémovým nebo béžovým nádechem.
• Roste spíše v teplejších obdobích roku.

Hlíva plicní je houba, která se v České republice vyskytuje volně v přírodě a nabízí podobné nutriční benefity jako její známější příbuzná, hlíva ústřičná.