Hlíva plicní - kolíková sadba - 100ks (cca 500ml)

                    Takto připravená kolíková sadba se používá přímo k naočkování špalků dřeva z listnatých stromů vhodných pro konkrétní druh podhoubí. Lze jí však naočkovat i připravené substráty.

Silnější větve nebo špalky očkované v předjaří většinou zaplodí ještě stejný rok.

Postup při očkování kolíkama:

       Špalek se očkuje tak, že se s rozestupy 10x10 až 15x15cm navrtají otvory vrtákem 8mm do hloubky podle délky kolíčků +3 až 5mm navíc. (Vhodný vrták i hloubkový doraz koupíte u nás v eshopu). Kolík se přiloží k otvoru a kladivem zatluče tak, aby se celý úplně schoval nebo lépe „utopil“ pod úroveň. Docílíme toho silnějším posledním úderem. Kolík pak zakápneme svíčkou. To lze pouze na špalku, který leží. Lépe se pracuje s rozehřátým voskem ve vodní lázni v kastrolu nebo staré plechovce, který následně štětcem naneseme. Můžeme jej tak aplikovat i na svislé plochy. Vosk stačí z nepotřebných nebo nedohořelých svíček. Dokonale je zatřeme pomocí štětce. Jako další možnost je použít štěpařský vosk a místa ošetřit takto. Potom špalek uložíme do igelitového pytle, přilijeme větší hrnek vody a s vložením většího kusu vaty do úvazu pytel uzavřeme. Ve všech případech takto naočkované špalky uložíme na místo s vhodnou teplotou k prorůstání podhoubí. Těmito způsoby zabráníme vysychání a podpoříme růst mycelia. Je dobré každých 14 dnů pytel otevřít, zkontrolovat, nabrat čerstvý vzduch a případně dolít vodu. Po krátké době (několik týdnů) by měla být cítit houbová až nasládlá vůně podhoubí. Pak je vše na dobré cestě.

Hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius)

Hlíva buková, hlíva plicní, italská hlíva. Tak ji můžeme znát. Vhodně připravený slámový substrát běžně rychle kolonizuje do dvou týdnů. Piliny a štěpku o něco déle a dřevo ve špalcích či kulatinách měsíce.  U nás v přírodě plodí i v teplejších měsících. Nahrazuje nám tak období, kdy přestává plodit hlíva ústřičná. Při intenzivním pěstování v kontrolovaných podmínkách může plodit opakovaně celoročně. Podhoubí prorůstá při běžné pokojové teplotě 20-25°C, avšak plodnice tvoří při teplotě průměrně o trochu nižší kolem 15-25°C a při vlhkosti v mezích 80-90%.

• Nenáročná a vhodná pro začátečníky.

Podmínky pro pěstování hlívy plicní:

• Teplota:
• Inkubace mycelia: 20-25 °C
• Plození: 15-25 °C (optimálně 20-22 °C)
• V přírodě nám plodí od pozdního jara do podzimu, nejčastěji od května do října.
• Hlavní období plodnosti je v letních měsících, zejména v červenci a srpnu.
• V mírných zimách se může vyskytnout i v listopadu.
•  
• Vlhkost:
• Inkubace mycelia: 80-90 %
• Plodnost: 85-95 %
• Substrát:
• Sláma
• Piliny, štěpka
• Listnaté dřevo (špalky, klády)
• Kokosové vlákno
• Větrání:
• Dostatečné větrání je nezbytné pro růst a vývoj plodnic.
• Světlo:
• Pro tvorbu plodnic je potřeba rozptýlené světlo.

Výskyt v ČR:

• Hlíva plicní roste volně v přírodě v České republice, i když není tak hojná jako hlíva ústřičná.
• Najdeme ji především v listnatých a smíšených lesích, často na odumřelém dřevě listnatých stromů, jako jsou buky, habry nebo topoly.
• Roste v trsech, podobně jako hlíva ústřičná.

Původ a rozšíření:

• Hlíva plicní má široké rozšíření po celém světě, včetně Evropy, Asie a Severní Ameriky.
• Původně byla popsána z tropických oblastí, ale adaptovala se na různé klimatické podmínky.

Zajímavosti a benefity:

• Hlíva plicní je ceněna pro své nutriční hodnoty. Obsahuje vitamíny skupiny B, minerály a vlákninu.
• Podobně jako jiné hlívy, i hlíva plicní obsahuje látky s potenciálními zdravotními benefity, jako jsou betaglukany, které mohou podporovat imunitní systém.
• V kuchyni se používá podobně jako hlíva ústřičná, má jemnou chuť a je vhodná pro teplou kuchyni do různých pokrmů i na sušení.

Rozdíly oproti hlívě ústřičné:

• Hlíva plicní obvykle vytváří menší plodnice než hlíva ústřičná.
• Její klobouky bývají světlejší, často s krémovým nebo béžovým nádechem.
• Roste spíše v teplejších obdobích roku.

Hlíva plicní je houba, která se v České republice vyskytuje volně v přírodě a nabízí podobné nutriční benefity jako její známější příbuzná, hlíva ústřičná.